Nejsem znalcem termínu manhwa, který jsem doposud zaměňoval s japonskou mangou. Při čtení „Tarot Café – Sběratelská edice: Kniha 1“ od korejské autorky Sang-Sun Park mě zarazil fakt, že se nečte zprava doleva, ale evropskému čtenáři bližším způsobem zleva doprava, což je jeden z průvodních znaků manhwa komiksů. Ostatně i stylem kresby se tyto asijské typy komiksu liší. Já jakožto neznalec nejsem schopný tohle přesně rozlišit a patřičně ocenit. Musím si vystačit s prostým – líbí/nelíbí. A zde prozrazuju, že líbí. „Tarot Café“ je speciálním vydáním, které nabízí 3 volume, a jedná se o poměrně obsáhlé dílo. Ústřední postavou všech povídek či příběhů je vykladačka karet Pamela, za níž chodí pro radu vskutku různorodé postavy. Ve spletitém vyprávění plném magie a lásky poznáme zamilovaného kocoura, alchymistu, který vytvoří živoucí loutku plnou citu nebo třeba upíra… Každou kapitolu uvádí tarotová karta, která souvisí s vyprávěním a její význam je zde vysvětlený. Postupem času se v příbězích formuje jasná dějová linie. Nahlédneme do Pameliny historie a postupně nám vše začne dávat smysl.
Jako čtenář nepolíbený tímto žánrem a stylem mám mírnou potíž s tím, že i mužské postavy vypadají dosti žensky, a jsem tím zmaten. Naopak se mi velice líbí obálka, obzvlášť kvůli zvolenému fontu písma a barevné škále úvodního obrázku. Vnitřek je samozřejmě černobílý, nicméně neméně působivý. Byť je kniha „cvalíkem“ takřka pětisetstránkovým, čte se jedna báseň. To přisuzuji příjemné kresbě a rovněž poutavému způsobu vyprávění, od kterého se nelze odtrhnout. „Tarot Café – Sběratelská edice: Kniha 1“ rozhodně není přímočarým zážitkem. Nebál bych se zde ohánět označením magický realismus či poezie… Místy jsem si opravdu připadl jako ve snu.
František Jedlička
Unholy Pagan Fire
