LITERÁRNÍ SOUTĚŽ na téma „FANTASY“ – VII. příspěvek
14.09.2009, 14:14 | Květa Filipi | Diskuse: 1
CO JE TO LÁSKA?
Jana Nedvědová
„Zabij ho!“ říká mi můj vnitřní hlas.
Neváhám a udělám to, co po mě chce. Zavraždím muže, jenž klečí přede mnou, odzbrojen čeká na svůj nevyhnutelný osud. Již se ani nepokouší se bránit, uhnout jasně mířené ráně mečem, či jen bezmocně uskočit. Jeho život byl zpečetěn moji rukou, nenávratně a bezbolestně. Stejně jako můj. Není cesty zpět, není způsob, jakým bych mohla odčinit svá provinění. Neboť to, čím jsem, budu již navěky. Nikdo mi už nesejme masku vraha.
Vím, co je to strach. Ta neúkojná touha uniknout, zmizet před nebezpečím. Mohu však dovolit, aby mě zcela ovládl? Ne, já jsem zlo a to strach nemá.
Vím, co je to přátelství. Neskonalá snaha pomoct druhému, dokázat mu věřit a moct se mu se vším důležitým svěřit. Ani tento cit k lidem mi však není dovolen.
Co je to však láska? Tato otázka mi prozatím zůstala skryta. A myslím, že je čas zjistit na ni odpověď…
•••
Krev. Všude kolem mě je krev. Rudá, slaná tekutina mi stéká po tváři. Setřu ji svými prsty a s rozkoší si je olíznu.
Zabila jsem. Znovu a bez jakékoliv výčitky. Všechny jsem je zavraždila. Jen jeden z nich zůstal ještě naživu. Ten, co je mi ze všech nejnemilejší. Jejich pán, vůdce našich nepřátel.
Vzhlédnu směrem k němu. Stojí jen pár desítek metrů ode mne. Vidím jeho strnulý výraz ve tváři.
„Proč?“ zeptá se znenadání. Hledí před sebe, vidí něco, co by si nepřál nikdy nikdo spatřit. Své přátele, spolubojovníky, utápějící se v kalužích krve, rozřezaná hrdla, urvané končetiny a potrhané tkáně.
Usměji se. Odpověď je přeci tak jednoduchá.
„Protože mohu,“ utrousím a vykročím směrem k němu.
Oči se mu rozšíří strachem. Strach. Cítí jej intenzivně nebo pouze povrchně?
Ladnými kroky překračuji to, co zbylo z jeho přátel. Jak velké bylo mezi nimi a mužem přede mnou asi přátelství?
Ví můj nepřítel, co je to láska?
Zdvihám proti němu ruku, ve které neustále svírám meč. Předpokládala jsem, že se již po tom všem bránit nebude, avšak na poslední chvíli moji ránu odrazil.
„Tohle máš předem prohrané,“ syknu posměšně a znovu se po něm napřáhnu.
Brání se, ale na vlastní útok nemá sílu.
„Proč tohle všechno děláš? Jaký je tvůj pravý důvod?“ vykryje znovu mé napadení.
Trochu mě jeho naléhavost v hlase zaskočí. Nikdy předtím se mě během boje nikdo na nic neptal.
„Pochopila jsem, co znamená přátelství a strach. Teď už mi stačí jen zjistit, co za pojem je láska.
Mladík přede mnou se zarazí. Vánek mu pročísne plavé vlasy a v jeho blankytném zraku se zaleskne poznání.
„Chceš-li, vysvětlím ti, co to láska je. Budeš mi za to však muset dát svůj život, neboť zlo nemůže milovat.“
„Ale kdo mi zaručí, že mě neklameš?“ pochybuji o jeho slovech.
„Staňme se přáteli,“ vykročí ke mně o něco blíž. „Jestliže opravdu chápeš, co znamená přátelství, nemusíš se obávat, že bych tě balamutil,“ pousměje se muž.
„Ach, ano, chápu. Pouto mezi opravdovými přáteli je nerozbitné. Dobrá, přijímám. Buďme přáteli. Jmenuji se Duso,“ vyřknu a upustím svůj meč. Nevím proč, ale cítím, že mu mohu v tuto chvíli důvěřovat.
„Já jsem Coul,“ řekne a přistoupí až ke mně. Obejme mě a já mu to oplácím.
„Cítila jsi někdy opravdový strach?“ zeptá se znenadání, přičemž mě nepřestává svírat v objetí.
„Ne. Jsem zlo, a to strach necítí. Pouze chápu význam toho slova,“ přiznám. Nevím jak je to možné, ale tak nějak tuším, co bude následovat. Coul se najednou napřáhne a zasadí mi do břicha ostrou dýku. Pocítila jsem bolest. Bolest v místě, kde mě proklála jeho čepel, a i tam o něco víš. V mém srdci.
„Teď pociť pravý strach. Strachuj se, že tě jako tvůj přítel nechám zemřít dříve, že tě podvedu, než se dozvíš odpověď na svoji otázku. Buď prozatím v nevědomosti, zdali toto dělám proto, abych se tě zbavil jako tvůj nepřítel v podlé lsti za to, že jsi zabila jeho přátele nebo jako tvůj přítel, který se nad tebou slitoval.“
„Věřím ti, ale mám divný pocit. Je to jako kdyby mi někdo svíral srdce ledovým pařátem. Cítím se nejistě… je toto strach?“
„Ano. Právě jsi dosáhla nejen pocitu přátelství, ale i strachu. Je tedy čas ti vysvětlit, co láska jest. Je to cit mezi dvěma lidmi, když má jeden druhého rád, když se milují. Láska je něco jako okvětní lístky růže. Krása, křehkost a něha je její součástí, stejně jako této květiny. Stačí ji jen zalévat a ona bude kvést navěky věků a už nikdy neuvadne. Musíš ji jen opatrovat a nosit ji v srdci, aby měla kde zapustit své kořeny,“ dořekne, odtáhne mě kousek od sebe a podívá se mi do očí.
„Děkuji. Teď už mohu říci jen jediné. Už vím, co je to láska. Pouto mezi dvěma lidmi. Vztah, kdy se jeden bez druhého neobejde. Něco, co se ani nejostřejším mečem nedá zničit,“ vyřknu s úsměvem na rtech a slabostí přivřu oči. Cítím se slabá, velice slabá.
„Teď již znáš vše, co ti bylo jako zlu odepřeno. Dva pocity z celkových tří jsi dokonce poznala na vlastní kůži. Jen jedno mě v tuto chvíli mrzí. I přes to, že jsi pobila všechny mé přátele, tě mám pořád rád a je tomu tak už dlouho, ale jelikož jsme byli oba příznivci jiné strany, povědět ti to bylo nemožné. Teď nás již však spojuje společné poznání. A proto ti to mohu říct s klidem na duši. Duso, já tě miluji,“ šeptne a políbí mě na rty. Můj první polibek. Polibek z lásky.
Sleduji, jak Coulovi stékají po tvářích slzy. Slzy smutku, že mě zanedlouho ztratí. Vím to, cítím, že to bude brzy. Ničeho však nelituji. Svůj život jsem vyměnila za poznání. Pro někoho možná vysoká cena, ale pro mne nikoliv. Svůj život dávám totiž člověku, který mi ukázal to, co je na světě nejdůležitější. Lásku.
•••
Krev. Spousta krve. Cítím její pachuť v ústech, vytéká ze mne, již v sobě nemám zabodnutou zbraň. Padám zády k zemi. Než však dopadnu, snaží se mě něčí ruce zachytit. Bezúspěšně. Mé tělo se začíná rozplývat v tisíce malých kousíčků, okvětních lístků. Plátků květů rudé růže.
Poznámka vydavatelství:
Text je autentický, bez úprav a korektur. Tento příspěvek můžete hodnotit v diskusi.
Komentáře ke článku: 1
Napsal: Iren (25.11.2009, 20.55)
nádherný!! Nemám slov:-)
Vložit nový komentář
O vydavatelství
Zoner Press je vydavatelství odborné literatury zaměřené na oblast fotografie, grafiky, webdesignu, programování a bezpečnosti. Nechybí ani zájmové publikace pro děti a mládež.