LITERÁRNÍ SOUTEŽ na téma „FANTASY“ – III. příspěvek
17.07.2009, 14:19 | Květa Filipi | Diskuse: 0
ZPOVĚĎ
J. Klusák
V požehnaném věku osmdesáti let zemřela babička, obyčejná žena dnešní doby a její duše doputovala před Svatého Petra aby si vyslechla rozsudek.
Petr ji přivítal: „Přišla jsi ke mně aby jsi se dozvěděla, co s tebou bude dál. Nejdříve ti však musím připomenout celý tvůj život.
Již od dětských let jsi se nechovala dobře, zvláště k hochům. Zlobila jsi je, využívala je, někdy i bila a když ti chtěli něco oplatit, oponovala jsi, že kluci přece holkám nikdy neubližují.
V pubertě jsi začala chápat o čem je život ženy a velmi rychle jsi toho začala zneužívat ve svůj prospěch. Již na základní škole jsi nabízela spolužákům aby si sáhli na tvoje hezky vyvinutá ňadra za dvacet korun a pokud přidají o třicet víc, mohou jít i níž.“
„Když oni to chtěli,“ hájila se duše.
„Pamatuj si,“ pokračoval Petr „ke každé ženě si dovolí kterýkoliv muž jen tolik, kolik mu ona dovolí.“ Pak pokračoval: „Měla jsi v té době kolem sebe spoustu kluků protože jsi byla hezká dívka. Dávali ti plno dárků a každý tě chtěl mít jen pro sebe. Na každého jsi hrála jak moc o něho stojíš, lhala jsi jim, dělala sis z nich blázny a dávala jim falešné naděje. Vymámila jsi z nich peníze, dárky a pak jsi je se smíchem odkopla.“
„Když mně se vždycky moc líbilo jak se ti bobečci snažili, předháněli jeden druhého a vůbec jim nedošlo, že záleží jenom na mě komu dám a komu ne,“ Slovo na mě přitom zdůraznila zvýšeným hlasem.
„Jenže,“ přerušil ji Petr „protože jsi měla v životě právo rozhodnout o sexuálním styku ty jako žena, pak jsi za takové rozhodnutí musela nést i zodpovědnost. Na zemi vždy platilo, že kdo má právo rozhodnutí, musí za ně nést i zodpovědnost, Snad žádná žena si to nikdy nechtěla uvědomit a raději smekávala odpovědnost za styk na muže. Ale pokračujme dál. Pár let jsi také šlapala chodník, že?“
„Ano Svatý Petře, když já měla odjakživa moc ráda sex a peníze a tak jsem spojila příjemné s užitečným. Lásku jsem nepotřebovala. Až později jsem se zamilovala na první pohled do mého prvního manžela. Byl moc hezký chlap, jenže…“
„Provinil se snad tím, že tě chtěl zabezpečit a proto usilovně dřel po práci na stavbě domku?“
„Víš, brzo mě přestal bavit, večer vždycky přišel utahaný, hladový a jak padl do postele usnul jako špalek a ráno zase zmizel do práce.“
„On to ale dělal pro tebe! Za dva roky byste měli všechno a mohli jste mít děti a užívat si života.“
„No právě,“ přerušila dušička „první zamilovanost mě brzo přešla a po rodině jsem vůbec netoužila.“
„Proto jsi manželovi při stavbě nepomáhala?“
„Už jsem ho měla vážně dost a ke konci jsem jezdila s různými muži na výlety, dovolené a tak. Když se to pak dozvěděl..,“ přerušila na chvíli řeč „však víš.“
„Vím, jenom mi zopakuj co jsi řekla, když jsi ho našla na zahradě oběšeného.“
„No, no,“ koktala duše „že jsem se ho konečně zbavila.“
„Druhý manžel byl úplně něco jiného, že?“
„Jo to byl drsný muž, silný, nebojácný ranař a hezoun. Sice pil, kouřil, chodil do hospody kde se občas porval ale prostě chlap jak má být. Takoví ženskejm vždycky imponovali a je o ně zájem.Byl hodně přitažlivý a silně jsem jej milovala i přesto, že mě občas bil.“
„Nedivím se, že tě bil, vždyť jsi mu často tvrdila dvě rozdílné lži v jednom hovoru. A že takový bude tě mohlo napadnout už před svatbou. Jestliže se choval ke svému okolí špatně, dalo se předpokládat, že se tak časem bude chovat i k tobě. Možná sis myslela, že ho časem převychováš, ale to je velký omyl, ve kterém žije spousta žen. Teď pokračuj.“
„Zanedlouho se nám narodila dcera. Žila jsem chvíli jenom pro ni, ale pak mi začala být na obtíž. Nemohla jsem se smířit s tím, že jsem zavřena doma s děckem, které pořád něco chce. Bylo to na zbláznění! Jak jsem přestala kojit, hned jsem si našla práci pod záminkou výdělku abych zmizela z domu. O dceru se starali manželovi rodiče. Kdyby můj muž věděl, že vůbec není jeho asi by mě zabil. V práci byl úplně jiný svět. Stále se kolem mne točilo plno chlapů, stále večírky, oslavy, často delší pracovní doba a o sex nebyla nouze. Když se to starýmu přestávalo líbit a vyhrožoval mi, nahrála jsem na něj znásilnění. A protože měl už za rvačku podmínku od dřív, spadla klec a šel sedět.“
„To jsi ho už neměla ráda?“ optal se Petr.
„Už ne. Hlavně, že mi pak chodily alimenty, sice je asi platili jeho rodiče ale to mi bylo fuk.
Pak jsem si pár let užívala. Do práce jsem chodila jen tak abych byla mezi lidmi. Nadřízení byli samí chlapi takže přes postel jsem uhrála volnou pracovní dobu, největší plat i různé mimořádné odměny. Na tohle byli chlapi vždycky blbí a tak o peníze a sex nebyla opět nouze, ostatně jako vždycky. Když se mi některý šeredný otrava znelíbil, nahlásila jsem, že mě obtěžuje aby ho přeřadili nebo vyhodili. Stačilo svůdné oblečení, pár úsměvů a bylo to.“
„A jak to bylo dál?“
„Měla jsem ještě jednoho manžela, toho jsem vůbec nemilovala, ale o to víc jsem milovala jeho peněženku. Byl to bývalý právník o dvacet let starší než já. Obletoval mě, kupoval mi květiny a hezky se ke mně choval, ale jinak se mi protivil. Zpočátku těžce nesl, že jsem pořád někde pryč z domu, ale časem si zvykl. Dokonce nechal všechen svůj majetek přepsat na mě. Pak mu začaly zdravotní problémy a tak mě napadlo, že jim pomohu. I když jsem nikdy moc vařit neuměla a hlavně mě to nebavilo, přemohla jsem se a chystala mu samá nezdravá jídla, vždy na víc dní dopředu aby si je musel ohřívat. Bez ovoce a zeleniny, tučná, smažená a přepálená. Protože měl málo pohybu, výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Do dvou let byl v pánu. A ještě mě vždycky za dobré jídlo chválil,“ dodala duše s úsměvem.
„Na stáří se tě dcera zbavila, že?“
„Ano ta děvka potřebovala mít klid a proto mě strčila do domova důchodců krátce na to, co jsem jí darovala svůj majetek. Hm, stejně zůstal už jenom jeden malý domek, ostatní jsem dávno prodala. Moc hezky se mně dceruška odvděčila, za to všechno, co jsem pro ni udělala.“
„Vidíš, ani na tvůj pohřeb nepřišla,“ dodal Petr.
„Je to kráva,“ odsekla.
„Ale to víš, že na mě si v životě nikdo nepřišel. V domově, coby čerstvá šedesátnice jsem byla hvězda. Dědků tam bylo dost, pravda, většina se zajímala jen o žrádlo, sport a podobné blbosti, ale našlo se i pár takových, kteří ještě rádi zavadili o ženskou. Těch, co se mi nelíbili nebo měli malý důchod jsem se lehce zbavila obvyklou metodou nahraného obtěžování. Ti majetnější si mě předcházeli a já byla na stará kolena jako v ráji. Zasypaná květinami, penězi, dary, občas i majetkem, stačilo dát dědkovi sáhnout a měla jsem na co jsem si vzpomněla. Na víc se většinou stejně nezmohli, protože byli o dost starší než já.“
„Některým jsi také pomohla do hrobu,“ navázal Petr.
„Ani jsem za to nemohla. Oba se o mě snažili a když jsme jednou ve třech na mém pokoji něco oslavovali, napadla mě bláznivá myšlenka. Každému jsem nalila několik panáků, pak pivo, víno a když byli oba v patřičné náladě, navykládala jsem jim, že jsou oba jako statní berani a já jen slabá ovečka, A kdo chce ovečku získat, musí o ni bojovat. Postaví se proti sobě na pár kroků, pak se rozběhnou a vší silou se srazí hlavami. Chlapi poté vstali a chtěli souboj uskutečnit hned u mě v pokoji, ale mohlo by to pak být na mně a proto jsem je vykázala na chodbu. Než jsem vyšla za nimi, leželi oba na zemi. Začali se sbíhat důchodci a rychle zavolali lékaře. U Františka konstatoval smrt a Jiřího odvezli do nemocnice. Asi po týdnu zemřel taky. Pak už se mi moc nedařilo, čím víc mi přibývalo let, tím víc ubývalo starších chlapů a mladší o mě zájem neměli. Možná také proto, že už jsem nevypadala tak dobře jako dřív. To víš, život se na mě asi podepsal,“ povzdechla si. „Ale pořád jsem ještě byla nad věcí a občas jsem aspoň někomu něco ukradla. Nemohla jsem přece žít jenom ze svého důchodu, i když dost velkého, na to jsem nebyla zvyklá.
Žila jsem už pak jenom ve vzpomínkách. Před smrtí mě začalo všechno trápit a pochopila jsem, že je všemu konec. Byla jsem sice ráda za svůj báječný a pestrý život, ale na druhou stranu mě mrzelo, že to nemůže trvat věčně. Byla jsem ze všeho čím dál víc zoufalá, nakonec jsem spolykala hrst prášků na spaní a tak jsem tady Svatý Petře,“ ukončila duše svoji řeč.
„Opravdu velmi pestrý a zajímavý život,“ promluvil nyní Petr, „ale jsem na něco podobného zvyklý. S podobnými příběhy žen se už delší dobu setkávám častěji. Rozhodně nejsi výjimka.
Nyní si vyslechni jaké ti dám rozhřešení. Dalo by se říci, že ráj jsi prožila již na zemi a za to, jak jsi se celý svůj život chovala k mužům, bys zasluhovala peklo. Dostaneš však něco mnohem horšího. Budeš v příštím životě chlapem v Česku na přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Od mala budeš ženám pomáhat a nebudeš je smět za nic potrestat, protože holkám se přece neubližuje. Budeš muset snášet ústrky a odříkání i nevěry, budeš vydělávat peníze jen pro ženy a jejich rozmary, mnohdy s nasazením zdraví nebo vlastního života. V té době již neplatí, že se žena stará jenom o domácnost a výchovu dětí a manžel coby živitel rodiny vydělává peníze. Ty jako muž budeš doma často vařit, uklízet, možná i prát a žehlit, starat se o děti, vozit je do školky, školy, psát s nimi úkoly, třeba budeš i na mateřské dovolené, zatímco tvoje žena bude kdoví kde a kdoví s kým pod záminkou, že přece musí také vydělávat peníze a budovat vlastní kariéru. Budeš-li mít chuť na sex, budeš se muset hodně snažit, dělat sluhy a tajtrdlíka a to ještě s ne určitým výsledkem, protože nebudeš zrovna atraktivní. Často budeš odmítán nejen jinými ženami, ale i vlastní manželkou. Často budeš muset tolerovat její špatnou náladu a nadvládu bez sebemenší obrany. Budeš-li odporovat tak uslyšíš, že můžeš klidně jít. V tom případě však přijdeš jak o děti, tak o velkou část majetku, možná i o všechen.“
Svatý Petr dokončil řeč a odmlčel se. Po chvíli ticha udělal rozmáchlé gesto směrem k ženině duši. Ta počala rychle mizet v nebeské hlubině a jak se vzdalovala, byl za ní slyšet srdceryvný nešťastný křik:
„NÉÉÉÉ…..“
Poznámka vydavatelství:
Text je autentický, bez úprav a korektur. Tento příspěvek můžete hodnotit v diskusi.
Vložit nový komentář
O vydavatelství
Zoner Press je vydavatelství odborné literatury zaměřené na oblast fotografie, grafiky, webdesignu, programování a bezpečnosti. Nechybí ani zájmové publikace pro děti a mládež.