LITERÁRNÍ SOUTĚŽ na téma „FANTASY“ – I. příspěvek
17.07.2009, 14:05 | Květa Filipi | Diskuse: 9
ZROZENÍ TEMNOTY
K. Cháberová, 15 let
Něco o postavách:
Kazuki Fuchouin – jeho oblíbené jídlo je Rámen a je nejlepší na škole. „Zázračné dítě“
Kazu Fuchouin – Kazu miluje suši a nesnáší svého bratra
Yukito Fuchouin – Velice hodná matka, ovšem ukáže se pouze ne začátku příběhu, protože letí s otcem na jeden měsíc za prací
Asar – Byl zrozen temnotou, aby zničil, anděle „dobré mágy“
Byl chladný podzimní den, když Asar začal vyhledávat nové lidi pro svou armádu, kterou použije proti andělům. Cítil v kostech, že konečně po dlouhé době uspěje. Pomalím krokem se ubíral k vesničce jménem Clow(kló)
Ve vesnici mnoho stromů nebylo a přece se k obloze tyčilo několik krásných líp, které rostli v jablečném sadu za domem Fuchouinových(Fušuinových). Tyto lípy byly dílem staršího bratra kazukiho. Kazuki se v osmi letech poprvé setkal s alchymií a magií, a před nedávnem dovršil patnácti let. Lípy vytvořil za tři roky svou usilovnou prací. Ovšem o jeho bratrovi Kazuovi se takovéto hezké věci říci nedají, na rozdíl od svého staršího bratra je kazu krutý a nemilosrdný. Pokaždé, když Kazuki něco vyráběl, pokusil se mu všechno zničit a znechutit. I když je kazuovi teprve třináct let on si myslí, že přišel čas odejít od rodiny.
„Buch!“Ozval se zvuk zavírajících se dveří. „Už jsem pro vás chtěla poslat pátrací četu kluci,“ zažertovala jejich matka Yukito. „Nevím, z čeho se strachuješ, mami, doma jsme měli být až ve dvacet hodin a je teprve půl osmé,“řekl ospale kazuki. „Vím, neboj se, jsi hodný a chytrý hoch, ty bys nikdy neporušil své sliby,“ usmála se na něj matka a pohladila ho po dlouhých vlasech. Mezitím co se bavili si nevšimli, že kazu odešel. „Nikdo si mě nevšiml, jako vždy co mám udělat proto, abych upoutal jejich pozornost?“ Řekl Kazu sám k sobě, když zavřel dveře od svého pokoje a třásl se přitom vzteky. Chvíli na to byla večeře, která proběhla v největší tichosti, protože tu nebyl Kazuki ani otec, kazuki ležel ve své posteli a spokojeně spal a otec přijde až pozdě v noci. Kazukimu nikdo nemohl zapřít spánek, neboť prožil velice vyčerpávající den,(pokoušel se vytvořit svými magickými silami jezero). Dlouho po večeři se všichni ubrali ke spánku do svých ložnic, avšak někdo po domě procházel jako stín. Zastavil se před kazukiho pokojem a vešel dovnitř. Přešel ke Kazukiho posteli a zahleděl se bratrovi do spící tváře. V Kazuovích očích se zajiskřilo při pohledu na svého bezmocného bratra. Jako mnohokrát jindy se kazu sklonil k bratrovi a studenými prsty obepnul jeho krk. Kazuki se však ani nepohnul, i když kazu svíral krk jakkoliv silně, nejevil žádné známky života, kterých by se mohl kdokoliv zachytit. Kazuki připomínal spíše mrtvolu, protože byl bílý jako stěna. Kazu pustil bratrův krk, nedokázal si tuto situaci nijak vysvětlit. Když se na bratrově krku objevili fialově vypadající modřiny, on se ani nehnul. Kazuovo srdce bilo jako splašené a on se bez jediného ohlédnutí bleskově odebral k sobě do pokoje. Ráno vstal Kazu jako poslední a když vešel do kuchyně málem přimrzl na místě( jako vždycky když se „o to“ pokoušel) ale dnes měl prazvláštní pocit nikdy mu na to bratr druhý den nic neřekl, jako by o tom vůbec nevěděl, tak proč se tak bojí? U stolu seděl spokojeně jeho bratr živý a zdravý, neměl žádné modřiny ani podlitiny. „Tak co bráško vyspal se dobře?“ prohodil Kazuki s úsměvem, když viděl, jak jeho bratr stojí ve dveřích. „h-hej, co sem ti zase provedl? Nóó a jestli myslíš na to, co se stalo v noci, tak na to zapomeň.“ Pronesl kazuki s úsměvem větším než by se dalo čekat. Vstal od stolu a pomalu šel k bratrovi. Odhrnul mu jemně vlasy z očí a tiše mu pravil do ucha „Vím, že ses zase o to pokoušel, ale pochop to mě v noci nezabiješ,“ potom se ušklíbl a chystal se odejít. V zápětí se vymrštila kazuova ruka a on přimáčkl bratra ke zdi. „A´t chceš nebo ne jednou se mi to povede, jednou ti ukážu to, co já nikdy neměl, pocítíš jaké to je být sám! Tebe všichni milují, a já jsem jen špína co ulpěla, a nechce pustit.“ „Ale kazu já tě…“ začal Kazuki než ho bratr přerušil. „ Buď zticha! Nic neříkej“ vykřikl Kazu zlostně a pustil bratra, potom spěšně vyběhl z domu. NO NATO ŽE JE MLADŠÍ TAK MÁ PÁRU, pomyslel si Kazuki a mnul si bolavá zápěstí. Ovšem ani jeden z nich netušil, že je už dva dny sleduje jakýsi stín. Ten stín byl Asar. „myslím si, že si tady vyberu jednoho nebo oba, jsou dobrými kandidáty, ale ten mladší má větší potenciál, v tom starším je mnoho dobroty“Asar se znechuceně zatvářil, jedinou věc kterou na tomhle světě nesnášel, jsou andělé, a zrovna s jedním z nich žije jeho budoucí žák. „Dnes v noci bude rozhodující setkání.“
Den uplynul poklidně, neboť se kazu doma neukázal a Kazuki se zavřel ve svém pokoji a učil se. No nedá se říci, že by učil, protože brouzdal v paměti za minulostí a okamžikem kdy ho bratr začal nenávidět. Kazuki si klad otázky, jestli ho nenávidí kvůli moci nebo kvůli tomu, že jeho měl každý rád a kazuem opovrhovali. To jsou otázky, na které není žádné odpovědi. Najednou kazukiho vyrušilo hlasité klepání na dveře „dále“ řekl. Dveře se otevřely a za nimi stál Kazu. Chvíli na sebe bez hnutí koukali dokud Kazuki nepřerušil ticho „kazu co tady děláš? Víš, že do mého pokoje nesmíš.“ Optal se klidným, avšak poněkud chladným hlasem. „J-Já vím, ale musím ti něco říct,“začal pomalu Kazu. Najednou vběhl do pokoje a pověsil se Kazukimu kolem krku „mám tě rád, nechtěl jsem ti ublížit, nevím, co se to se mnou děje, vždycky jsem tě miloval, jen jsem zkoušel tvé síly.“ Vyhrkl ze sebe kazu. Bratr na něj hleděl ani se nehnul, věděl, že je to lež tohle není jeho chování a najednou… „pozor kazu!“ vykřikl kazuki a odstrčil bratra od okna, ovšem on sám nebyl tentokrát dost rychlí na to aby se útoku vyhnul. Jedna ze dvou uspávacích šipek ho zasáhla do ramene a účinek se pomalu začal objevovat. Kazuki se sesul na zem „kazu věřím ti, chtěl jsem ti to říct už minule, ale zarazil jsi mě, taky tě mám rád,“zašeptal a usnul. Kazu nevěřil tomu, co právě slyšel, i když Kazuki věděl, že celou tu dobu lhal přesto to řekl. „taky tě mám rád, “ zopakoval kazu a cítil, jak mu po tváři stékají slzy. Sklonil se k bratrovi a jemně ho políbil, potom co nejrychleji odešel z jeho pokoje, aby ho nikdo neviděl.
O dvě hodiny později se kazuki probral s bušícím srdcem a najednou zaslechl rozhovor, přicházel zvenčí, jeden hlas poznal hned „Kazu!“ vykřikl a jak nejrychleji mohl, rozběhl se za bratrem. Kazu stál v otevřených dveřích a zhypnotizovaně pozoroval postavu, která stála před ním. „kazu!“ vykřikl znovu jeho bratr. „tak jsi přišel taky, dobře,“ Promluvil Asar, upřel svůj zrak na kazukiho a pokoušel se ho taky zhypnotizovat. Kazuki cítil v hlavě tlak a najednou, jako by se probral ze snu zařval „Nikdy nebudu tvůj! A bratr taky ne!“ Ztěžka oddechoval a zjistil, že se kazu začíná hýbat. Zrušil snad tím křikem hypnózu? „Kazu? Hej Kazu co tu děláš?“ zatřásl bratrem kazuki. „Někdo mě volal, tak jsem šel ven za tím hlasem a pak si pamatuju jen šepot.“ „šepot? Víš, co půjdeme dovnitř a já ti udělám horké mléko s medem,“ řekl Kazuki a byly na odchodu, když se ozval Asar „Nikam ho nebudeš odvádět anděly! On je můj!“ řekl a v tu chvíli se objevil před nimi, kazukiho prudce odstrčil, až ztratil rovnováhu a upadl. Asar popadl zmateného kazua a vznesl se sním. V tu chvíli se na ně snesla záře a pán temna se začal rozpadat, pořád ale držel kazua, který teď začal padat dolů. Kazuki se rychle zvedl ze země a zachytil bratra.
Když se kazu probral první, co uviděl, byl jeho bratr spící u postele „Kazuki?“ zašeptal a jemně bratrem zatřásl. „Uááááá“ zívl si kazuki „Konečně ses probral, měl jsem o tebe strach spal jsi skoro celý den, hihi“ Usmál se Kazuki. Ještě že si nepamatuje moc věcí, které se s ním děli, pomyslel si kazuki. Od té doby spolu ti dva úžasně vycházeli, ale přece jen se temnota zrodila, v jedné mladé duši, i když je zatím uzavřená v nitru duše. Kazuki Doufá, že se bratr opět nezmění, protože příště by nemusel pouhý nebezský paprsek stačit..
Tomuhle příběhu bych dala ještě další názvy jako loveles(nemilující), nebo lovely komplex (komplikovaná láska)
K tomuto příběhu navazuje volné pokračování. Vice propracované a rozsáhlejší (40 stran, zatím)
Poznámka vydavatelství:
Text je autentický, bez úprav a korektur. Tento příspěvek můžete hodnotit v diskusi.
Komentáře ke článku: 9
Napsal: Mysticia-Sama (20.11.2009, 18.29)
Krásný! Ty to vyhraješ. Wau. Napiš toho víc a dej mi vědět!
Napsal: Miss (20.11.2009, 19.01)
Krásnýý muck! :-*
Napsal: BaBunka (20.11.2009, 19.15)
je to pekny… povedlo se ti to 
))
Napsal: Miss (20.11.2009, 20.13)
máš to mocko boží
Napsal: Drbna (21.11.2009, 13.41)
Hezký, nádherný, líbí se mi to jestli koukneš na můj blog a napíšeš koment, budu ráda.
PS: SRY za reklmu.
Napsal: Kira-kun (23.11.2009, 14.36)
Hezký… kde máš to pokračování?
Napsal: Wolfgang (rottor1) (23.11.2009, 23.07)
Veľmi pekná poviedka:) hodnotím od jedena do desať 10
Napsal: Kubík (26.11.2009, 16.07)
Moc pěkný ! Povedlo se ti to Držím palečky !
Napsal: Ornwen (27.12.2009, 13.55)
Možná by nebylo špatné pro příští povídku vymyslet vlastní jména a názvy míst a ne je opsat z anime. (Kazuki Fuchouin – Get Backers, Clow – Card Captor Sakura, Tsubasa Reservoir Chronicles, Loveless, Lovely Complex – přímo názvy anime)
Vložit nový komentář
O vydavatelství
Zoner Press je vydavatelství odborné literatury zaměřené na oblast fotografie, grafiky, webdesignu, programování a bezpečnosti. Nechybí ani zájmové publikace pro děti a mládež.