02.02.2010, 16:11 | Květa Filipi | Diskuse: 5
Tak jak jsem slíbila, zveřejňuji bodové hodnocení prvních deseti povídek:
1. místo – 39 b.
2. místo – 34 b.
3. místo – 28 b.
4. místo – 27 b.
5. místo – 24 b.
6. místo – 23 b.
7. místa – 22 b.
8. místo – 21 b.
9. místa – 20 b.
10. místo – 19 b.
01.02.2010, 15:48 | Květa Filipi | Diskuse: 10
A je to tady!
Abych pravdu řekla, vybrat tři nejlepší fantasy povídky z 22 zaslaných příspěvků nebylo vůbec jednoduché. Některé povídky měly dobrou myšlenku, ale byly plné chyb nejen gramatických, ale i stylistických, jiné byly bez chyb, ale neměly myšlenku. Některé děje byly dobře rozehrané, ale chybělo jim dotažení.
Porota se opravdu zapotila, sečetly se body a výsledek je následující:
1. místo – (příspěvek č. XVI.) Síla .. ehm.. víry? K. Doležal
2. místo – (příspěvek č. XIII.) Rudá Kamélie. K. Pernicová
3. místo – (příspěvek č. IV.) Věčný boj. T. Andrýsek
06.01.2010, 13:02 | Květa Filipi | Diskuse: 11
K 31. 12. 2009 byla ukončena literární soutěž na téma „FANTASY“. Do soutěže přišlo 22 příspěvků, které si můžete přečíst na tomto blogu. Vyhlášení tří vítězů najdete do konce ledna zde, na těchto stránkách. Příspěvky bude hodnotit sedmičlenná komise z vydavatelství Zoner Press.
Děkujeme všem soutěžícím za zaslané příspěvky.
Zoner Press
03.01.2010, 22:47 | Květa Filipi | Diskuse: 2
Šach-mat
Rachel Benatzká
Dokonalé ticho v sále přerušoval jen pravidelný dech dvou přítomných a poklepávání nehtů o dřevěnou desku stolu. Sama místnost jako by také dýchala atmosférou pradávného boje. Světlo vycházelo odevšad a zároveň odnikud a většina stínů se stáhla ke zdobenému klenutému stropu, k hlavicím všudypřítomných sloupů, kde vytvářely místy až neproniknutelnou temnotu. Vysoká gotická okna zdálky vypadala jako z mléčného skla, přestože ve skutečnosti se při doteku jejich povrch zvlnil jako vodní hladina. Jediní dva zdejší obyvatelé se již dávno naučili, že nic nemusí být ve skutečnosti takové, jak to vypadá a tímto heslem se také řídili.
V tu chvíli si krátili čas dalším ze svých odvěkých soubojů. Seděli proti sobě na pohodlných židlích u šachového stolku. Na jedné straně černovlasý mladík ve světlém bílošedém rouchu s jednoduchým stříbrným zdobením. S hlavou ledabyle podepřenou levou dlaní zatnutou v pěst soustředěně pozoroval hrací plochu a prsty pravé ruky poklepával o desku stolu vedle ní.
31.12.2009, 10:58 | Květa Filipi | Diskuse: 2
Mráz
Ondřej Veselý
Nesmím pít. Vždycky když se napiju, jde to se mnou z kopce a pak mám za zadkem královu smečku běsobijců. Copak můžu za to, že můj otec měl zvláštní chutě a povedlo se mu chytit vlkodlačici a užít si s ní? Je to sice prokletí, ale když člověk není parádník a umí si vydělat zlaťáky v turnajích, tak to ani nevadí. Jen se nesmí zdržovat dlouho na jednom místě a lidem okolo nesmí být divný, že když mu vrací na zlaťáky, bere si na drobné rukavice. Přece jenom – stříbrňáky v dlani celkem hezky syčí, ale jednoho dost rychle prozradí. Navíc dobré jemné jelenicové rukavice něco stojí, a když se člověk nehlídá, drápy je snadno a rychle roztrhají.
30.12.2009, 9:21 | Květa Filipi | Diskuse: 3
Plamen duše
Martina Kristenová
Ačkoliv byl den, ves byla zahalena pláštěm temnoty. Ulice zely prázdnotou a okna byla zatažena silnými záclonami. Důvod toho všeho nebyl vidět, nebyla to nějaká osoba nebo hmotná věc. Byl to důsledek jedné nešťastné příhody, již nějakou dobu staré a přesto tak čerstvé, že lidé potkávají její následky den co den.
O tom dni, kdy světlo vyprchalo z lidské mysli, koluje mezi lidmi mnoho příběhů. A jak už to z takovými příběhy bývá, jeden něco přidá a druhý nezůstává pozadu. Nicméně kořeny příběhu zůstávají pevně zasazeny v jádru pravdy.
Všechno má někde počátek, ale ne vždy konec. Náš příběh začíná u jedné velmi krásné ženy, která žila v skromně zařízeném, ale přesto skvostném zámku. Od okolí ho chránil hustý les, což z něj dělalo tak trochu úkryt.
29.12.2009, 9:27 | Květa Filipi | Diskuse: 1
Horký hlad
Petra Nachtmanová
Merentové a Tortugíni ukončili dávné materiální spory a boje před sto lety. Tortugínům připadla severní strana země plná nerostného bohatství, hor, léčivých vod a hustých lesů. Merentové zvolili stranu jihu – úrodné kopce, rovinky a údolí, plné rostlin, zvířat a ptáků. Od té doby zůstaly zbraně prastarých rodů země Ronett složeny a mír panoval na obou stranách hranice.
Tu určovala magická řeka Kare, jeskyně čarodějnických kruhů Mira a tržiště sloužící k výměně věcí pro potěchu i přežití. Pouhá tři místa zajišťovala přístupy z obou stran a ani v době válek se zde neporušilo pravidlo o neútočení.
28.12.2009, 10:33 | Květa Filipi | Diskuse: 1
Všechno si vyžádá smrt.
Je zákonem, ne trestem zemřít.
L. A. Seneca
4 před n. l.- 65 n. l.
NEJKRÁSNĚJŠÍ POZNÁNÍ
VÁCLAV DOBOŠ
Neznámé zdání, nejvíce podobné pohlazení ledovým vánkem, který mu letmo přejel po celé hrudi, ale i zádech, probral Richarda z jeho rozjímání a již celkem uspokojeně si pomyslel. „Jako kdyby na mne svou ledovou rukou sáhla smrt. To už nastal okamžik konečného vyúčtování?“
Nepotřeboval se podívat na hodinky, nepotřeboval se podívat do kalendáře, ale i přesto se zaručeně stoprocentní jistotou věděl, že se jeho čas velmi rychle naplňuje. Tak tedy už dneska je konec, už mi nezbývá ani špetka naděje, myšlenky mu stále, pořád a znovu probíhaly velice bolící hlavou.
21.12.2009, 11:54 | Květa Filipi | Diskuse: 4
Síla…ehm…víry?
Karel Doležal
Kněz naposledy obcházel svatostánek svého boha Nach-trach-mricho-kensa (jemuž však v soukromí své hlavy raději říkal Fanouš, aby si tím strašným jménem nekazil náhled na vlastní víru) a zhášel svíce. Upřímně řečeno, dnešek nestál za nic. Na tradiční bohoslužbu spojenou s obětí bohu Nach-tra…tfuj… Na tradiční bohoslužbu prostě nikdo nepřišel. Možná, kdyby to maso namísto spálení na uhel v obětišti griloval a poté rozdal mezi věřící, (ne, tohle označení pro těch pár lidí, co se tu objeví ve svátky, vážně není přesné) přitáhl by více lidí. Alespoň nějaké hladové žebráky…
15.12.2009, 10:07 | Květa Filipi | Diskuse: 0
Sumec
Jan Žůrek
Filibald Petelka se naposledy podíval své rozkošné hobitce do očí a široce se usmál. Byl pořádný kus půlčíka, nebojácný a silný. Pod šedivou košilí se mu dmuly svaly.
Svou štíhlou a blonďatou ženu miloval nadevše, s přehledem obsazovala nejvyšší příčku na Filibaldově žebříčku hodnot. V těsném závěsu za ní se nacházel hobitův nejoblíbenější a nejprovozovanější koníček, rybolov.
Každý večer, kromě těch, kdy se svou ženou provozoval svůj druhý nejoblíbenější koníček, chodil, pokud svítil měsíc a zářily hvězdy, pěkný kus cesty k jezeru v lese, kde chytal kapry. Občas se mu podařilo chytit okouna nebo dokonce štiku, a pak slavil až do rána, ale většinou odcházel s nepořízenou. Menší kousky pouštěl; ne ani tak ze soucitu, ale spíše proto, že místní kněz Dacho říkal, že to nemá rád bůh lesa.
Pokračování článku…
Zoner Press je vydavatelství odborné literatury zaměřené na oblast fotografie, grafiky, webdesignu, programování a bezpečnosti. Nechybí ani zájmové publikace pro děti a mládež.