HDR podruhé
14.07.2008, 23:23 | Pavel Kristián | Diskuse: 1
Ještě jednou se vrátím k HDR (a k těm plastovým oknům, o kterých jsem psal): plastová okna už jsou zabudovaná a kniha o HDR už také vyšla. A při té příležitosti jsem trochu hledal po internetu a našel jsem spoustu nesmyslů o HDR.
Těch nesmyslů, nepřesností a omylů je skutečně mnoho. Nebudu se tady snažit o kompletní přehled, to by byla poměrně obsažná rešerše, takže jenom několik vybraných drobností.
HDR je vyumělkovaná fotka: nikoli – HDR znamená High Dynamic Range (vysoký dynamický rozsah), pro uložení odpovídající obrazové informace je potřeba použít speciální souborové formáty. Zobrazení na monitoru (zatím) nebo tištěná fotografie nemohou vysoký dynamický rozsah zobrazit, HDR je potřeba převést na LDR (Low Dynamic Range, nízký dynamický rozsah) a to za pomoci tzv. mapování tónů (tone mapping). Účelem je dosáhnout zobrazení, které by se blížilo tomu, jak HDR scénu vidíme ve skutečnosti.
HDR = RAW: RAW obsahuje neupravená data ze senzoru; jak velký dynamický rozsah je možné zaznamenat, je dáno možnostmi senzoru a až na naprosté výjimky nedokáží současné senzory ještě zaznamenat HDR.
HDR vyžaduje fotografovat do RAW: pro zaznamenání HDR je potřeba několik odstupňovaných expozic, takových, aby byla zachycena jak nejjasnější, tak nejtmavší místa scény. I když aplikace pro vytvoření HDR souboru dokáží pracovat s RAW, můžete použít i soubory JPEG nebo TIF; RAW není podmínkou, je ale výhodou.
JPEG se nedá použít pro HDR: viz předchozí poznámka, snad jenom s doplněním, že JPEG je vhodné ukládat v nejvyšší kvalitě.
HDR potřebuje speciální fotoaparát: nikoli – pro záznam odstupňovaných expozic můžete použít „jakýkoli“ fotoaparát. Spíše je důležitější stativ.
HDR se dá tisknout: problém zobrazení (tisku) spočívá v převodu HDR na LDR, protože zejména tisk je skutečně hodně „nízko“ rozsahový. Tento převod – mapování tónů – je jednou z problémových oblastí zobrazování HDR; jeho nevhodná aplikace vede často k oněm „vyumělkovaným“ fotografiím.
HDR je vhodné pouze pro ty, kteří nedokáží udělat kvalitní fotku: tak to je několik blábolů dohromady. Kvalitní fotka není problémem HDR, HDR je technický problém, který se fotografové pokoušejí řešit již od samého vzniku fotografie (viz zonální systém, použití ND filtrů, kouzla v temné komoře…).
kinofilm je na rozdíl od digitálního fotoaparátu schopen zaznamenat HDR: stručně řečeno – není, ale je to na delší psaní, takže bych spíše odkázal na naši knihu nebo na www.cgg.cvut.cz/~cadikm/papers/x36apg/cadikm-hdri.pdf (anglicky) nebo www.fa.vutbr.cz/stud/Apl/2006.pdf, ale i další zdroje. Jenom buďte opatrní – o HDR se píší různé věci a řada názorů je degradována značným nepochopením problému. Dočetl jsem se např. i to, že HDR fotografie není fotografie ale grafika, navíc kýčovitá. Hm… mám pocit, že to ještě není ani tak dlouho, kdy se tvrdilo, že jediná správná fotka je černobílá a barevná je komerční kýč. Dovolím si naopak říct, že HDRI (zobrazování vysokého dynamického rozsahu) je budoucnost fotografie, a to budoucnost docela blízká.
Komentáře ke článku: 1
Napsal: Jirka (29.05.2009, 20.56)
Díky za sice krátký, ale příjemný článek. HDR fotografie mne opravdu hodně pohltily a pracuji s nimi velmi rád. O to víc mne mrzí, když slyším od profíků (na jednom nejmenovaném serveru) velmi silné kritiky na HDR fotky. Nemyslím si, že by to bylo proto, že by např. moje fotky nebyly dobré, ale protože oni jsou prostě „stará škola“ a cokoliv nové je pro ně kýč… Nedokážou se na HDR fotografie podívat objektivně.
Vložit nový komentář
O vydavatelství
Zoner Press je vydavatelství odborné literatury zaměřené na oblast fotografie, grafiky, webdesignu, programování a bezpečnosti. Nechybí ani zájmové publikace pro děti a mládež.