Aby děti nezlobily, nechejme je tvořit…
10.02.2009, 21:50 | Květa Filipi | Diskuse: 1
Každý z nás se někdy pokusil napsat své vlastní „literární dílo“. Někteří se pokoušeli psát básně, jiní prózu. V tom méně příjemném případě to byla povinná školní slohová úloha.
Nedávno se na mě obrátil šestiletý chlapec s tím, že když už pracuji ve vydavatelství, jestli bych se nepodívala na příběh, který sám napsal. Pokud se mi to prý bude líbit, napsal by celou knihu. Bylo mi jasné, do čeho s prvňáčkem jdu, ale abych ocenila čas, který jinak mohl věnovat „střílečkám“ na počítači, příběh jsem si přečetla. Vzhledem k tomu, že chlapce dobře znám, tak vím, že se příběh odehrává v prostředí, ve kterém žije. Současně jsem si také mezi řádky přečetla chlapcova přání či pocity, které v příběhu bezelstně vyjádřil. Co mě však překvapilo, byla zmínka tohoto malého kluka o svatém Valentýnovi. Ale na druhou stranu, asi by mě ještě více překvapila zmínka o Máchovi.
Mimochodem, malý autor již má napsaný druhý díl a myslí to vážně. Podstatné však je, že ho to baví a alespoň chvíli nezlobí.
Důvod, proč tento příspěvek vznikl je jednoduchý, chtěla jsem chlapcovi udělat radost.
A aby dílo bylo autentické, nechala jsem text v původní podobě, bez korektur a úprav.
Příběhy Grepa a Gropa 1.díl
Napsal: Roman Konečný, 6 let
Byli žili dva bráchové, kteří se pořád nudili. A jednou se rozhodli, že se to nedá se pořád nudit tak poprvé vyšli z domu ven. Pořád nebili zkušení a přeběhli silnici.
A rovnou do přírody! Řekl Grop protože měl knihu o přírodě a věděl co kde jak je v přírodě zařízeno. Cestou viděli 12 párů srnek a srnců. Postrašil je jezevec, který měl pod silnicí noru. Grepé rychle na strom! Volá Grop. Grep byl nešika a strom ho napíchnul za trenky a Grop se mu vysmál hihihi!! Grép jé nahatej! Grep si v duchu pomyslel maminka si v nebi asi říká: chudáčci sirotečci sirupoví!! Tak šli domů pro nové trenky a kalhoty. Jenomže Grep měl v kalhotech klíče tak lezly oknem. Tak šli zase hurá do přírody.
Štěstí.
Šli dál a dál až došli na Revír. Pan Revírník je rád přijal. Tak žili na Revíru. Jezdili rozvážet seno do krmelců a chodili s panem Revírníkem na čekanou. Paní Revírníková
jim dávala kuře a maso a brambory aby pěkně rostli a byli zdraví a zdatní chlapci. A největší zážitek byl když pan Revírník střelil vrabčáka! A oni si ho mohli prohlédnout. A tak to bylo pořád dál dál. Ale jednou se probudili moc pozdě na čekanou a pan Revírník na ně nepočkal a oni se divili. Jak to že na nás nepočkal? A paní Revírníková řekla: vstali jste moc pozdě. A mám vám vyřídit ať mu dovedete psy na 2 kazatelnu, psi mají být potichu! A vy běžte taky potichu! Oni samozřejmě uposlechli a Grep a Grop i psi šli potichu. Ale pan Revírník si zapomněl dalekohled. A Grep a Grop museli zase domů pro dalekohled. Ale už je to přestalo bavit a opět si začali dělat co chtěli. Začali lozit na střechu, stavět si svoje kazatelny a bunkry, vyrábět si šípy a luky a tak dále a tak dále. A jednou oba zaráz střelili kunu. A kůži dali Revírníkovi. Začali být šikovní. Když se objevili ve městě všichni je chválili hmmm šikovní, šikovní! ALE BYLI FAKT ŠIKOVNÍ!
A Je svatého Valentýna Všichni si našli miláčky, jenom oni ne. Akorát je potěšilo že je má ráda alespoň paní Revírníková. Pro ně už je to vlastně maminka! A pan Revírník tatínek! A měli se rádi a na věky. Zazvonil zvonec a pohádky je konec! A děti? Ptáte se co z jejich chaloupkou? Už si na ni ani nevzpomněli.
PS: Pokud jste v textu našli chyby, je to v pořádku, pokud jste chyby nenašli, je někde něco špatně.
Komentáře ke článku: 1
Napsal: Vojta (11.02.2009, 12.04)
A pokud jsme našli chyby v textu a v sobě?:)
Vložit nový komentář
O vydavatelství
Zoner Press je vydavatelství odborné literatury zaměřené na oblast fotografie, grafiky, webdesignu, programování a bezpečnosti. Nechybí ani zájmové publikace pro děti a mládež.